Elévci v Uherském Brodě v oslabení, nikoli však bez zápalu bojovat

WHITE

Do prvního zápasu jsme naskočili nad očekávání svižně a po prvním poločase dokonce vedli. To za situace 3 hráči + 1 brankář na celý turnaj. Úspěch nás ale poněkud uspal a soupeř to nakonec dotáhl na remízu. I přes to považuji stav 5:5 se soupeřem o 3 lajnách (my jen s jednou – tedy bez střídání) za vynikající.

Druhý zápas byl, nikoli vinou hráčů, přetahování o výsledek. Zasáhla nám vyšší moc v podobě obou tyček soupeřovy branky... I trenér soupeře nám gratuloval k výhře 10:0 na tyčky :-)  Tak pro letos snad již máme vybráno.

Třetí zápas byl po delší pauze, což se pozitivně projevilo na výsledku. Kluci si dali říct a hra vypadala více týmově než v předchozích zápasech. Po nějaké době se přestal zavážet míček do branky kolem tyčky, což si soupeř ošetřoval osobkou na Pavla a raději se nahrálo spoluhráči před prázdnou brankou. Zápas byl svižný, holky se nedaly jen tak. I Fildovu rychlou akci zakončenou gólem, zaskočil na chvíli za zraněného hráče, dokázaly oplatit.

Čtvrtý zápas byl dlouho vyrovnaný a bez branky. Skóre otevřel soupeř v podstatě smolným gólem pro nás. Po nějaké době ale totéž proběhlo z naší strany. Pak skóre opět zamrzlo a po poločase se u nás už projevila únava. Reakce nebyly tak rychlé a chyby z tohoto soupeř již dokázal využít. I tak ale kluci nedovolili velký odskok ve skóre, a i přes únavu dokázali také ještě několikrát skórovat.

Chci zde poděkovat rozhodčímu Ondřeji Čejkovi za rozumný přístup, kdy nám dle dohody za souhlasu soupeřů pískal co 3 minuty „střídání“ aby se kluci aspoň v rychlosti napili.

 Hodnotil trenér Petr Mračanský

BLUE

Tým Blue na tom početně byla podobně v sestavě, 4+1. Po týmové debatě se na první zápas do brány nachystal nikdo jiný než Luba Klímek, který si ze všech gólmanů snad zachytal nejvíce. První zápas začal rychlím gólem od Fildy Janči. Pak už byl soupeř pod neustálým tlakem od kluků, speciálně střelbou od Kryštofa Zádrapy, který sypal střelbu na bránu zprava zleva. Nejvíce mě jako trenéra překvapilo, jak přirozeně využívali různé prvky z Přihrej a běž, které jsme již od léta, i venku, na trénincích procvičovali. Místy byla jejich tvořivost i lepší než vyšší ročníky, za což kluky velice chválím.

Druhý zápas bylo to samé proti Panthers Otrokovice, ale ještě překvapivější, protože soupeř měl stejný počet lajn jako my hráčů. I přesto kluci ukázali větší nasazení, než soupeř a jistili si s přehledem celý zápas. Kluci vylepšili obranu mými tipy a dostali jsme tuším pouze jeden gól. Obrana a tlak byl natolik velký, že opravdu musíme ujistit, že Vojta Orsava JE i přes své zaměření na brankáře prostě dobrý i na hřišti a není mladší žák. S mladšími žáky 1x týdně trénují, zatím, jen Filda a Dominik.

Třetí zápas byl proti Slovácku. Kluci opět zopakovali úspěchy z minulých zápasů a zařadili do útoku přesnější střelbu, která nebyla mířena na světla haly. Fildovi to bylo odpuštěno, tudíž mi řekl, že mu světla vadí, ale poté co krásně vymetl pavučiny ze šibenic pronesl, že mu tolik nevadí. Když míčky nelétali mimo hřiště, zařadili kluci i dorážky do brány, které jim zajistili asi polovinu gólů. Vojta Orsava nemohl ovlivnit svoji přesnost, tak jsem mu jeho vlastními slovy „začaroval hokejku“ a už to lítalo i od něj.

Během čekání na zápas se kluci taky nenudili, protože jeden z našich hráčů z White (hráli jen ve třech) spadl na koleno a musel být na chvíli nahrazen. Filda se ujal žezla a nastoupil na hřiště. Na střídačce jsem se zeptal trenéra, jaký je stav zápasu, řekl že je zápas vyrovnaný. S Fildou na hřišti jsem ho ale ujistil, že ne nadlouho a Filda nezklamal.

Čtvrtý zápas kluci nepolevili, ba naopak. Poslední zápas dne hráli, jako by to byl první zápas. Soupeř asi v naději, že únava se přeci jen dostaví přidal na tlaku. Místo toho, aby kluci ulevili a podřídili se hře, tak právě naopak zařadili ještě vyšší tempo. Speciálně Domča Mahďák, který byl na všech částech hřiště zároveň a s ostatními tvořil krásné akce, ze kterých z 90 % padl gól.

 Hodnotil trenér Martin Mračanský