Aktuální zprávy pátek 13.8.2021 - Redakcee

Mira Steiger míří do Superligy

Pokud bychom měli hledat v klubu hráče, který je spojen s jeho začátky a který se všem protihráčům nesmazatelně zapsal do pamětí díky zneškodněným gólovkám a spoluhráčům zase tím, že se mohli soustředit na útok a s klidným svědomím vědět, že když se něco v obraně nepodaří, tak je tam Mira, který vše vyřeší. Ano, řeč je o Mirovi Steigerovi, který po sedmi letech odchází z mateřského klubu hostovat do nedalekých superligových Otrokovic.

Miro, jak jsi se k florbalu dostal?

V Lions působím 7 let, s florbalem jsem začal v astře a kombinoval ho s atletikou, která mě ovšem tolik nebavila, tak jsem dal přednost florbalu. Dostal jsem se k němu tak, že jsem začal sledovat hokej a strašně se mi líbili brankáři ,chtěl jsem si vyzkoušet, jaké to je. Od té doby klečím v brance.

Jaké největší zážitky spojené s Lions se Ti vybaví?

Myslím si, že se nedá vypíchnout pouze jeden zážitek, ale kdybych měl vyzdvihnout ty, na které nejraději vzpomínám, tak to bude určitě Gothia Cup ve Švédsku a některé zápasy v nejvyšší dorostenecké lize.

Jakých úspěchů si ve své dosavadní kariéře ceníš nejvíce?

Určitě účast na reprezentačním kempu U17 v Jičíně a všechny turnaje, na kterých jsem získal nějakou medaili jak ve zlínském, tak i jiném dresu.

Kromě role brankáře sis mohl vyzkoušet i pozici rozhodčího nebo trenéra brankářů…

Co se týče pískání jsem si odnesl mnoho zkušeností a jednoznačně bych se k tomu někdy v budoucnu rád vrátil, bohužel mi to teď časové vytížení vůbec neumožňuje. Není to nic jednoduchého jak si někteří odborníci v hledišti myslí a je to dost nevděčná role, bez které by se ovšem tenhle sport vůbec nemohl hrát. Trénovaní brankářů mě naplňuje obrovským způsobem, jelikož rád pozoruji progres jednotlivých talentů pod maskou a zároveň se od nich taky učím, Snažím se co nejvíce zlepšovat v předávání zkušeností, vylepšování tréninků a komunikací se svými svěřenci.

Jak se těšíš na nové angažmá v Otrokovicích?

Na nové angažmá se moc těším, i když mi budou všichni ve Zlíně chybět. Je to pro mě nový impulz, který mi v tuhle chvíli dodává dost energie na sobě co nejvíce pracovat a zlepšovat se. Očekávám nabrání nových zkušeností, posun v mé kariéře a hlavně nakouknutí do nejvyšší tuzemské soutěže.

Máš nějaký vzkaz pro všechny v našem klubu?

Makejte na sobě, zlepšujte se, reprezentujte klub v tom nejlepším možném světle, užívejte si každý okamžik na hřišti a vždycky ze sebe vydejte maximum.

„S Mirou jsem si prošel všechny mládežnické kategorie a zblízka jsem tak mohl sledovat jeho neuvěřitelný progres. Absolvoval téměř všechny naše akce, jak postupně rostl, tak se dostal do role trenéra brankářů, kde se cítí jako ryba ve vodě a naši mladí brankáři k němu vzhlížejí. Každý, kdo si chce plnit sny, by měl následovat jeho cestu. Mira rozhodně nic nedostal zadarmo a všechno co umí, je zásluhou jeho obrovské píle a cílevědomosti. V každé kategorii, kde chytal byl lídrem a skvělým parťákem, což potvrzuje i oblíbený pokřik - Steigeeeerr lešeníííí! Ano opravdu jde o rodinnou firmu, kde Mira získával sílu na brigádách. Rozhodně bych chtěl poděkovat i rodičům, kteří s námi strávili na cestách na zápasy všech sedm let a najezdili obrovskou porci kilometrů - Jitko a Miro seniore, děkuju moc za vytrvalou pomoc od zakládání klubu až do těď, dopravou na zápasy a pomoci s partnery klubu a drobné sladké dárečky a přání, které nám vždy udělaly velkou radost a dodávaly energii do další práce. Po Mirovi se s klubem louči i jeho brácha “koloběžkář” Jarda, jehož motokrosová kariéra již nešla kombinovat s naším sportem. Kluci, věštíme vám velké úspěchy, držte se své cesty! Klub bez Steigerů teď bude chvíli smutný, ale nikde není psáno, že se opět nesetkáme!” nostalgicky popisuje sedmiletku s rodinou Steigerů šéftrenér klubu Matěj Koňařík.

Za celý klub Ti Miro přejeme, ať se Ti v novém působišti daří.