Elévci na Brno Open Game 2018

Čtvrtek:

V duchu hesla všechny cesty vedou do Říma, jsme to díky mně vzali přes Kroměříž a Kojetín. Ale zvládlo se to, improvizovalo se za pochodu, pan průvodčí na nás byl hodný a do registrace v Brně jsme stíhali včas.

Pak nastala improvizace². Zastávka tramvaje č. 9 na mapy.cz byla správně, chyběla však, kdekoli, informace o prázdninové výluce… Ale místní upozornili a poradili. Nám už však šlo o minuty. Kluci informaci o skoroskluzu vzali s nadhledem, rozběhali se cestou z konečné tramvaje Čertova rokle na halu, kam jsme nakonec dorazili i s rezervou. Ale kluci v nastaveném tempu pokračovali i na hřišti proti K1 Florbal Židenice, které i přes dusno v hale ovládli.

Po ubytování je čekala s ohledem na počasí ta příjemnější část dne, brněnská Riviéra, kam jsme vpluli pro nás speciálně otevřeným vchodem (jako ostatní týmy). Tobogán byl jasná volba, ale i na kohoutí zápasy a plavání došlo.

Pak jsme se vrátili na přípravu před večerním zápasem se Sokolem Bučovice. Pohledný bojovný florbal, kde výsledek, byť těsně, nám zkazila neukázněnost v obraně. Dusno z rána x2 působilo na oba týmy.

Pak následovala večeře a aklimatizace v tělocvičně kde jsme spali. Tu kluci vyplnili florbalem a fotbalem. Měli také poradu s šéftrenérem Matějem Koňaříkem jak na formát 5+1. Pak se šlo spát a trenéři se v rámci možností snažili zajistit klid. Na galerii byly sprchy pro trenéry a realizační tým, ale chodila tam celá škola. Od následujícího dne ošetřeno, byť k nepohodlí týmů, které nerespektovali informace pořadatelů.

Pátek:

Ráno v 6:00, kdy jak na povel vstala najednou CELÁ tělocvična, jsem si říkal, jak to asi dopadne, hráli jsme až v 9:30… Kluci měli až do rozcvičky volno, ale sami vzali florbalky a začali se zahřívat. Připojili se k nám bratři Sedláčkovi, Roman, který je přivezl a chtěl si kluky aspoň jeden den koučovat.

Šli jsme na FBC ČPP Bystroň Group Ostrava. Rychlý sehraný soupeř, který evidentně nepřijel prohrávat. Závěr zápasu kdy, jsme vedli 2:0, podle toho vypadal. Lvíčata se ale nedala a tak jak celých předchozích 35 min., bojovala srdnatě i zbylých 5 min..

Kluci namlsaní vítězstvím si střihli i battle dance s FBC Česká Lípa...

 Jelikož kluci měli v nohách hodně intenzivní zápas a bylo potřeba v klidu se i metodicky nachystat na poslední v základní skupině, zrušil jsem návštěvu VIDA centra a vyhlásil polední klid. Zajeli jsme na oběd a v klidu se vrátili do tělocvičny na přípravu. 

Rozcvička proběhla jak jsou kluci zvyklí a pak dostali od Romana řadu pokynů co a jak. Šli jsme tedy na Black Angels 2007 se zdravým sebevědomím vědomi si loňského 2 denního turnaje v Brně, kde jsme s nimi již hráli. Tým byl kompletní, tedy vč. do mladších žáků půjčeného Martina. Hra byla z obou stran hodně otevřená a útočná (v dobrém slova smyslu). Zde jsme ale propadli v obraně a díky jednomu nepovedenému střídání to neskončilo jen o jeden gól. I tak jsme si užili intenzivní zápas, kdy se soupeř v závěru hodně bál o výsledek.

Roman jel zpátky domů do postele a pro nás zbytek dne až do 22 hod. byl o čekání, co bude zítra. Vyplnili jsme jej odpočinkem a návštěvou nejen Jumpingparku:

V 19 hod. jsme si užili zápas mladších žáků s našimi podporami a Vlasta Červenka kluky proškolil ve fandění – díky! Využili jsme pak i dále. 

Sobota:

Jde do semifinále – 1. kolo. Kluci se probudili poněkud rozlámaní (byť v noci už od 23 hod. měli klid na spaní), tak jsme začali po snídani poněkud netradičně, ale pomohlo to:

Po rozcvičce jsem klukům zopakoval základy formátu 5+1 a Martin Horáček (spolu s Romanem Krestou vypomáhali v sezóně v zápasech krajské ligy) jim dal pár podnětů k tomu, co viděl před tím na hřištích. V hale nás čekal poslední chybějící člen týmu Kuba Kurtin a čerstvě přivezený Patrik, který se zahřál vítězným zápasem s mladšími žáky.

Zápas s Tsunami Záhorská Bystrica v kompletní sestavě začal z naší strany zostra a než se soupeř probudil, vedli jsme do 2 minut 2:0. Pak ale vycítili naši slabinu ve hře dozadu a tu beze zbytku zužitkovali. Ale bylo vidět, že závěrem si tak moc jistí nejsou…  Několikrát jsem si říkal, proč tu branku neudělali o 1-2 cm širší…  Byl to ale pěkný bojovný souboj, který nám dal hodně do budoucna. Byť ukončil naši účast v dalších bojích. Děkuji Martinovi Horáčkovi za pomoc s organizací útoku, zatímco já hlídal obránce.

Takže jsme měli hotovo, Patrika a Martina si zase vzali mladší žáci, u nás i pár slziček ukáplo, ale kluci to nakonec vzali sportovně a v tělocvičně se vrhli na dorostence a spravovali si chuť:

Tím jsme ale neskončili! Kluci si jednomyslně odhlasovali, že chtějí zůstat do neděle a podpořit Patrika a Martina a mladší žáky při jejich zápasech. Stali jsme se tedy kotelníky a jezdili mladší žáky podporovat.

V neděli ráno jsme po snídani dobalili věci, sešli letos naposled do Čertovy rokle na TRAM č. 9 a jeli domů. Já se pak vrátil autem na finále, ale to je již jiný příběh, byť s 20% stopou elévků. 

Shrnutí:

Na to, že kluci hráli 5+1 podruhé v životě opravdu předvedli maximum možného. Je na nás trenérech je na to příští rok připravit a tím jim dát možnost bojovat dále než jen v osmifinále. Pochvalu zaslouží všichni, byť tu jejich zbytečnými chybami z nedočkavosti rozbitou obranu často zachraňovali naši netrénovaní brankáři Matěj Outrata a Kuba Petřík. Díky jmenovitě i Vám, kluci. Že jsme i přes toto kvalitní a vítaný tým nám potvrdila postupně i většina soupeřů, kdy nám trenéři poděkovali za super zápas.

Složení týmu: Honza BAŤA, Martin ČUBA, Matěj HORÁČEK, Patrik KRESTA, Kuba KURTIN, Martin MACHARÁČEK, Radim MALANÍK, Ondra MARTÍNEK, Matěj OUTRATA, Kuba PAVEL, Kuba PETŘÍK, Matěj ŠTĚTKÁŘ, Rosťa KUŽEL, Michal SEDLÁČEK a Marek SEDLÁČEK.

Petr Mračanský